Důvodem je evropské nařízení (Solvency II – pozn red.) , podle něhož mu sí v průběhu příštích pěti let výrazným způsobem navýšit kapitál na přibližně 12 miliard korun. Pojišťovna se proto rozhodla učinit několik kroků, které jí mají pomoci požadavky splnit.

Jedním ze způsobů, jak toho dosáhnout, je prodej podílů ve finančních společnostech, kde má EGAP větší než desetiprocentní podíl. „První operace, která už proběhla v listopadu, je prodej 34procentního podílu v KUPEG (úvěrová pojišťovna zabývající se pojištěním pohledávek – pozn. red .) ,“ říká šéf EGAP Jan Procházka. Za ten EGAP, podporující český export, inkasoval od belgické společnosti Credimundi 6,144 milionu eur (166 milionu korun).

Procházka by si rovněž přál zbavit se 16procentního podílu v České exportní bance, který v bilanci EGAP čítá téměř miliardu korun. „Už rok a půl prodáváme ČEB, podíl byl nabídnut akcionářům,“ říká Procházka. V ČEB má podíl stát, a to konkrétně čtyři ministerstva – financí, průmyslu a obchodu, zahraničních věcí a zemědělství. Podle Procházky by podíl v ČEB mohla koupit i samotná exportní banka.

Jenže to by bylo proti záměru vládního materiálu, který před časem pro kabinet zpracovali členové dozorčí rady ČEB. Konkrétně makroekonom Miroslav Zámečník ve spolupráci s bývalým šéfem České spořitelny Pavlem Kysilkou. Právě ti navrhli, že řešením problému by byla vlastnická konsolidace, kdy by se z ČEB stala stoprocentně vlastněná dcera EGAP.

POKRAČOVÁNÍ