Rozdělení zprostředkovatelů

Mgr. Adam Nečas považuje IDD z hlediska klasifikace zprostředkovatelů pojištění za poměrně stručnou a nechávající významnou diskreci jednotlivým členským státům. Směrnice bude však definovat otázky důvěryhodnosti a odbornosti. Ministerstvo financí připravuje: „Systém, kdy by se od stávajících šesti sedmi skupin pojišťovacích zprostředkovatelů, které známe dnes, přešlo na zjednodušený systém, který známe z jiných finančních oborů, např. kapitálového trhu.“ Principiálně se očekává, že i zde budou pouze samostatní zprostředkovatelé a vázaní zprostředkovatelé.

„Ministerstvo financí navrhuje jednotnou úpravu napříč trhem, aby v distributorské síti nebyly osoby, které splní podmínky pro registraci v jednom sektoru, ale nesplní ji v sektoru jiném. Směrnice přináší i otázku odbornosti a ve své příloze vymezuje kategorie, které by se vztahovaly k činnostem při distribuci pojištění a to zejména na počátku zahájení distribuční činnosti. Zároveň obsahuje specifický požadavek na kontinuální vzdělávání osob, které se podílejí na distribuci, kdy směrnice stanoví minimální požadavek aspoň 15 hodin ročně.“

V rámci svých návrhů se Ministerstvo financí rovněž přiklání ke standardizovanému systému známému z jiných sektorů finančního trhu , tedy jakousi vstupní kontrolu odbornosti:

„minimální požadavky odbornosti, které jsou splněny odbornou zkouškou, zprostředkovatel musí složit před akreditovanou osobou, kterou akredituje ČNB.“

POKRAČOVÁNÍ