Proticyklická kapitálová rezerva byla v rámci Evropské unie zavedena jako důležitý nástroj makroobezřetnostní politiky v roce 2014. Jejím úkolem je zvýšit odolnost finančního systému vůči rizikům spojeným s chováním bankovního sektoru v průběhu finančního cyklu, zejména s výraznými výkyvy v úvěrové dynamice.

O nastavení sazby proticyklické kapitálové rezervy rozhodla bankovní rada ČNB na svém zasedání 8. prosince 2016. Bližší informace k tomuto rozhodnutí jsou uvedeny v Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy IV/2016.

Doplňující informace:

Proticyklickou kapitálovou rezervu v tuzemsku stanovuje čtvrtletně Česká národní banka, a to prostřednictvím dokumentu s názvem Opatření obecné povahy ke stanovení sazby proticyklické kapitálové rezervy. ČNB tuto sazbu zvýšila z nulové úrovně poprvé v prosinci 2015, a to s platností od 1. ledna 2017.

Tuto rezervu mají banky, spořitelní a úvěrní družstva a obchodníci s cennými papíry vytvářet na základě pokynů regulátora v období nadměrného růstu úvěrů, ve kterém se v důsledku vysoké úvěrové expanze obvykle zvyšují finanční nerovnováhy a dochází k nahromadění systémového rizika. Naopak v období poklesu ekonomické aktivity doprovázeného rostoucími ztrátami z úvěrů by měla být tato rezerva „rozpouštěna“ a využita bankami jako kapitálový polštář pro krytí ztrát. Cílem je tak zabránit propadu úvěrové nabídky bank a přenosu dodatečného šoku z finančního sektoru do reálné ekonomiky.

Česká národní banka je ústřední bankou České republiky a orgánem vykonávajícím dohled nad finančním trhem. Hlavním cílem ČNB je péče o cenovou stabilitu. ČNB určuje měnovou politiku, vydává bankovky a mince, řídí peněžní oběh, platební styk a zúčtování bank a vykonává devizový dohled. Je současně orgánem dohledu nad bankovním sektorem, kapitálovým trhem, pojišťovnictvím, penzijním připojištěním, družstevními záložnami, nebankovními poskytovateli spotřebitelských úvěrů, institucemi elektronických peněz a ochranou spotřebitele.