Zavedení této novely, může také způsobit, že zaměstnanecké pojišťovny přijdou o peníze ve fondu prevence, který byl dosud tvořen z úroků na bankovních vkladech. Jak řekl ředitel největší zaměstnanecké pojišťovny - Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) David Kostka: „Je to zhruba třetina fondu prevence, z něhož přispíváme klientům na podporu životního stylu a předcházení nemocem.“

Faktem navíc je, že přijatý pozměňovací návrh ovlivní celkový objem financí, se kterým pojišťovna hospodaří, protože naprostá většina těchto peněz je tvořena z komerčních činností. U ZPMV se jedná zhruba o 10 milionů korun z celkového ročního obratu 28 miliard korun.

Zato Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) podle mluvčího Oldřicha Tichého fond prevence z úroků netvoří. VZP je totiž zřizována podle odlišného zákona a fond prevence tvoří jen z pokut a penále, na rozdíl od ostatních pojišťoven, jejichž preventivní fondy jsou ze zákona tvořeny jak z pokut a penále od neplatičů, tak i úroků vkladů.

Vládní novela rozšiřuje okruh peněz, které musí mít v rámci státní pokladny kraje, obce, dobrovolné svazky, vysoké školy atd. Do ČNB by si měla své účty podle novely převést i Správa železniční dopravní cesty (SŽDC).

Podle některých poslanců by převod všech účtů pojišťovny poškodil. Několikrát zazněl i argument, že jde o postupné zestátňování systému zdravotního pojištění. Soňa Marková (KSČM) zdůrazňovala, že pojišťovny přijdou o výnosy z úroků, které využívají právě k tvorbě fondů prevence.